Skaštické A mužstvo si už bez něj nejde skoro ani představit. V našem klubu působí už přes 10 roků. Zažil se Skašticemi dva postupy. Nejdříve v roce 2003 z III. třídy do Okresního přeboru. Další postup o soutěž výš slavil se svými spoluhráči v roce 2012. Postupem času se vypracoval až na kapitána mužstva. Michal Janalík patří k největším bojovníkům v našem klubu a základním stavebním kamenům našeho týmu. Začínal sice jako brankář, ale postupem času přešel přes útok a záložní řadu až na pozici stopera. Tam teprve nejlépe využije svůj důraz a zarputilost. Tuto sezónu má se svou družinou rozehranou velice dobře a tudíž má jen ty nejvyšší cíle a ambice. O jeho cílech a začátcích v našem klubu si můžete přečíst v následujícím rozhovoru.

1. Jak by si shodnotil podzimní část sezóny?

Určitě kladně. Můžeme být spokojeni s umístěním a na malé vyjímky i s předváděnou hrou, kterou nám naši trenéři ordinují. K mojí maximální spokojenosti chybí víc bodů z prvních čtyř kol, kdy jsme se potýkali s velkou porcí smůly.

2. Hraješ na postu stopera. Jaké to je šéfovat defenzivě našeho týmu, který je znám svým spíše útočným pojetím hry?

Myslím, že poslední dobou se defenzivní hra našeho týmu velice zlepšila. Máme vynikajícího brankáře a už i Skaštice jsou schopny hrát zodpovědně dozadu a vyhrávat zápasy s nulou či jednou obdrženou brankou. Dříve a tím myslím hlavně Okresní přebor to bývávala divočina , některé zápasy jsme šli soupeře vyloženě přestřílet a vzadu jsme měli den otevřených dveří .

3. S jakými cíly budete vstupovat do jarních bojů?

Když budu mluvit za sebe, chci 1.B třídu jednoznačně vyhrát a jakkýkoliv jiný výsledek bude pro mě osobně zklamáním.

4. Kromě úvodních dvou kol a výpadku v Lužkovicích pracovala defenziva mužstva v ostatních zápasech docela slušně. Jaký ty máš na to názor?

Vidím to úplně stejně. Začátek sezony se nám nevyvedl. Dostali jsme několik laciných gólů, zmínil bych první domácí zápas s Viktorkou Otrokovice „B“ kdy jsme v 80. minutě vedli 2-1, hráli proti devíti a ještě stihli prohrát po individuálních chybách hlavně nás stoperů….  V Lůžkovicích mně připadlo už od první minuty, že nemůžeme vyhrát… Až extrémě nepřátelské domácí publikum, z mého pohledu nepovedený výkon sudích a vynikájící výkon domácího útočníka dal výsledku konečnou a jednoznačnou podobu 4-0.

5. Zatím si se v sezóně gólově neprosadil. Dáváš si před sezónou nějakou gólovou metu, které by si chtěl docílit?

Trenéři po mně vyžadují hlavně jistotu směrem dozadu a to i při standartních situacích, takže se klidně může stát, že se tuto sezonu gólově neprosadím . Alespoň jeden gól bych však chtěl dát, snad mi někdo před tu prázdnou bránu nahraje .

6. Jsi v ideálním fotbalovém věku. Chtěl by sis zahrát fotbal i na nějaké vyšší úrovni?

Určitě chtěl, na druhou stranu však musí být člověk soudný a zamýšlet se nad tím, na co má a na co už ne. Myslím, že pokud není mým stropem 1.B třída tak 1.A třída určitě ano.

7. Momentálně si hráč, který v našem prvním týmu působí nejdelší dobu. Vzpomeneš si na své začátky v našem klubu? A jak si se do Skaštic dostal?

Tak matně určitě vzpomenu. Do Skaštic jsem přišel někdy po vojně, hrál tu můj kamarád Tomáš Lutonský a dovedl mě sem pan Stančík, který už u nás v klubu nepůsobí.

8. K nám do klubu si přišel jako brankář. Proč si postupem času přešel do pole? A jsi rád, že si tuto změnu uskutečnil?

Když jsem jako devítiletý začínal v Rymicích, postavili mě do brány a udělali ze mě brankáře, protože tu chytával i můj otec. Byla to tak trochu chyba. Neměl jsem výšku, pořádně jsem vyrostl až na střední. Kromě starších žáků jsem většinou  kryl někomu záda a dělal dvojku. Ale pořád jsem na sobě makal a myslím, že fyzickou kondici mi v dorostech mohl závidět nejeden hráč z pole. Po příchodu do Skaštic jsem v prvním zápase dostal sedmičku od Pravčic a jelikož se mi při fotbálku na trénincích celkem dařilo, postavili mě trenéři do pole.  Přesněji do útoku. První sezonu jsem dal asi dvanáct branek a už jsem zůstal v poli. A nutno říci, že velice rád. Škoda jen, že jsem na to přišel až tak pozdě .

9. Troufl by sis ještě někdy zastoupit brankáře a postavit se tak mezi tři tyče?

Tak s tímhle bych problém určitě neměl. Když by šlo o krátkodobé působení v bráně, tak určitě ano.

10. Říká se, že brankáři mají svou hlavu. Souhlasíš s tímto názorem?

Asi ano. Vždycky si vzpomenu na pana Vrtěla, který už je mezi padesátníky a my mu nemůžeme dát na tréninku góla. Po tréninku za námi přijde, má plno řečí, že už to není ono, že už nestíhá a chce skončit a on tam na dalším tréninku stojí znova a my mu zas nemůžeme dát góla .

11. Odehrál si ve skaštickém dresu spoustu utkání.  Je nějaké, které ti zůstalo v paměti?

Určitě ano. Nezapomenu na zápas v Okresním přeboru doma proti Těšnovicím, když postupovali do 1.B třídy. Výsledek snad 5-4 a kdo na zápase byl, tak se nenudil ani minutu. Myslím, že jsme prohrávali 1-4 a neuvěřitelným a pověstným skaštickým finišem jsme otočili na 5-4. A samozřejmě zápasy proti Admiře Hulín, jelikož jsem hulínským odchovancem. To má vždy člověk o motivaci postaráno.

12. Mezi tahouny našeho mužstva patří zcela určitě i Zdeněk Konečník. Ten si prošel určitými zdravotními problémy. Jsou třeba na tréninku situace, kdy se ho snažíte šetřit? Nebo naopak se ho snažíte připravit na soutěžní utkání a na tvrdost protihráčů?

Tak v první řadě musím zmínit, že díky tomuto hráči můžeme působit v  1.B třídě a momentálně jsme tam, kde jsme. Společně s Tondou Sovou jsou skaštickými patrioty, kteří hrají fotbal pro radost…. Kdyby neměl Zdeneček zdravotní problémy, chodili by jsme se na něj dnes možná dívat i na některý z prvoligových stadionů. Na tréninku mu do těla určitě jdu, jinak to ani neumím, ale v hlavě určitě mám, že je to náš klíčový hráč. To s mladými to jsou kolikrát souboje o nohy .

13. Máš před sebou ještě hodně fotbalových sezón. Ale dokázal by sis představit, že by si ve skaštickém dresu ukončil svoji fotbalovou kariéru?

Tak na to mám jednoznačnou odpověď. Ano. Ve Skašticích  je skvělá parta lidí, od které se pořád člověk učí. Jak fotbalově tak i lidsky.

Podporuje nás obec, hodně dělá pro klub pan Motal s rodinou,  areál a zázemí by nám mohli závidět kluby z vyšších soutěží. Člověk se těší na každý trénink, zápas a všemi oblíbené páťulínečky .

Tím jsem si zcela jist . Jelikož chodíme často a teď jsme přibrali i spinning, myslím, že jeho fyzická kondice je lepší a lepší a na jarní část sezony bude skvěle připraven, za to ručím .